Vědci použili nový postup při identifikaci bakterií, které by mohly příznivě působit na metabolismus hostitele. Nedávno objevili čtyři bakteriální druhy Lactobacillus johnsonii, Lactobacillus gasser, Romboutsia ilealis a Ruminococcus gnavus, které pravděpodobně ovlivňují metabolismus glukózy.

„První dva jmenované považujeme za ‚zlepšovače‘ metabolismu glukózy. A naopak ty druhé dva za její ‚zhoršovače‘,“ vysvětluje Natalia Shulzenko, vedoucí studie a docentka biomedicínských věd na Oregonské státní univerzitě (OSU) Carlson College of Veterinary Medicine.

„Předpokládáme, že klíčovou roli při vzniku cukrovky 2. typu hrají konkrétní druhy bakterií nebo jejich vzájemné působení. Ne celková dysbióza mikrobiomu.“

Její tým spolu s výzkumníky z Vídeňské univerzity použil analýzu zvanou Transkingdom Network, aby namodeloval, jaké reakce probíhají mezi hostitelem a jeho mikrobiomem při západním typu stravy (naše běžná strava). Jejich cílem bylo identifikovat tu část mikrobioty, která mění metabolismus hostitele.

Z analýzy těchto vzájemných reakcí vytvořili seznam druhů bakterií, které ovlivňují metabolismus hostitele prospěšně a které naopak škodlivě.

Výzkumníci pak začali ověřovat funkční úlohu každé bakterie na seznamu, aby zjistili jejich přesný vliv na řízení metabolismu a jak se v hostitelském organismu chovají.

Zlepšovači a zhoršovači

„Analýza odhalila konkrétní bakterie, které by potenciálně mohly ovlivnit způsob, jakým člověk tráví cukry a tuky,“ vysvětluje jeden z vedoucích studie Dr. Andrey Morgun.

„Ještě důležitější je, že nám studie umožnila vyvodit závěry o tom, zda jsou tyto účinky pro hostitele škodlivé, nebo prospěšné. A tak jsme našli spojení mezi těmito bakteriemi a obezitou.“

Následně tým nastavil myši na náš západní typ stravy. Vědci zároveň podávali jedné skupině myší bakterie zlepšující metabolismus a druhé skupině bakterie, které ho zhoršovaly. Myši, které dostávaly laktobacily, zaznamenaly zlepšení zdraví jater, a tím i zlepšení přeměny cukrů a tuků.

Tyto výsledky se poté porovnaly s předchozími údaji ze studií na lidech, kde se zjistily souvislosti mezi indexem tělesné hmotnosti člověka (BMI) a vysokými počty těchto čtyř bakterií.

Jednoduše řečeno, více „zlepšovačů“, tedy prospěšných bakterií, znamenalo lepší index tělesné hmotnosti BMI, zatímco zvýšené počty „zhoršujících bakterií“ souvisely s méně zdravým BMI.

„Zjistili jsme, že u více než 80 % obézních pacientů je přítomna Rombutsia idealis, což naznačuje, že tato bakterie by mohla být převládajícím zhoršovačem u lidí s nadváhou,“ dodává Dr. Shulzenko.

„Naše pozorování potvrdila to, co jsme pozorovali u myší na západní stravě. Když jsme se podívali na všechny ty metabolity, našli jsme mezi nimi pár, které poukázaly na obrovský podíl probiotických efektů léčby laktobacily.“

Závěry výzkumu

Na závěr výzkumu zaměřil tým vědců pozornost na sérii mechanismů, které s velkou pravděpodobností vysvětlují, jak bakterie střevního mikrobiomu ovlivňují průběh diabetu 2. typu.

Kromě jiných je to zejména úprava zánětlivých a imunitních mediátorů, střevní hormony, propustnost střevní sliznice a produkce inzulínu.

„Vzájemné působení mezi mitochondriemi (buněčné plíce) a mikrobiotou je nejnovějším směrem ve výzkumu mikrobiomu. Aplikovali jsme ho i při výzkumu Parkinsonovy choroby nebo odumírání střevních buněk v důsledku mikrobioty odolné vůči antibiotikům."

„Metabolické zdraví je synonymem mitochondriálního zdraví, kde důležitou roli hraje osa mezi mitochondriemi a mikrobiomem.“ Tedy pokud zajistíte zdraví svým mitochondriím, ty se vám odvděčí celkovým zdravím a správnou tělesnou hmotností.

Chci vlastní probiotika