Záněty vážně ohrožují vaše zdraví, a to jak ty akutní, které dobře znáte, tak také záněty chronické, o kterých se moc nemluví. Víte, jaký je vztah mezi zánětem a mikrobiomem?
 
Proč vznikají v těle záněty a jak souvisí se střevním mikrobiomem?

Slovo zánět (zápal) evokuje něco akutního a horkého. Stejně jako oheň i zánět je dobrý sluha, ale špatný pán. Zánět je účinný způsob, kterým tělo jasně ohraničuje území, na kterém obklíčí svého nepřítele. Častokrát to ale není tak jednoduché a k výhře nad infekcí potřebuje imunita i vaši pomoc. Víte, jak do tohoto mechanismu, který chrání váš život, vstupuje váš mikrobiom?
 
Zánět je zbraň proti infekci

Zánět je biologická odpověď imunitního systému na napadení, díky které se naše tělo brání při podráždění, při kontaktu s cizím tělesem či patogenem. Pod pojmem patogeny rozumíme bakterie, viry a jiné organismy způsobující infekce. 

Imunitní odpověď je velmi složitý geneticky regulovaný proces spolupráce nespecifické (vrozené) a specifické (získané) imunity. Výsledkem zánětlivé reakce je buď výhra antigenu (tedy onemocnění), nebo výhra imunitního systému, po níž se antigen z těla vyloučí pomocí dalších imunitních procesů.
 
Akutní zánět

Akutní zánět nastupuje velmi rychle – již během několika hodin nebo dní po setkání s patogenem. V některých případech se velmi rychle stane závažnou komplikací. To, zda se tak stane, závisí na mnoha faktorech, jako je například původce infekce a část těla, kterou postihne.

Navenek se akutní zánět projeví např. zarudnutím, otokem a bolestí. Tu způsobuje otok v okolí poškozené tkáně, která tlačí na jemná nervová zakončení, ale i biochemické procesy, které ovlivňují chování nervů.

Často se přidá také zvýšená teplota až horečka, únava, bolest hlavy, kloubů a celková slabost. 
 
Chronický zánět

Jako chronický zánět označujeme stav, při kterém v těle není vetřelec, vůči kterému by bylo nutné bojovat, ale tělo přesto neustále produkuje zánětlivé látky, které putují po organismu a poškozují tkáně.

Přítomnost chronického zánětu v těle způsobuje:

•    infekce, se kterou se imunita dlouhodobě nedokáže vypořádat, a akutní zánět se tak stane chronickým,
•    mnohonásobná poranění, při kterých se neustále vylučují prozánětlivé látky,
•    přecitlivělost, při které imunita nereaguje přiměřeně na spouštěč, například při alergiích,
•    autoimunitní onemocnění, při kterých tělo označí za nepřítele vlastní buňky a neustále je napadá.
 
Jak se projevuje chronický zánět?
Mezi běžné příznaky chronického zánětu patří například:
•    únava,
•    bolest těla,
•    psychické problémy, deprese nebo úzkost,
•    průjem nebo zácpa,
•    přibývání na váze nebo hubnutí,
•    opakující se infekce.
 
Chci zlepšit svůj mikrobiom
 
Bohužel jsou tyto příznaky často mírné a neovlivňují váš život natolik, abyste okamžitě hledali příčinu. Navíc jsou nespecifické, a tedy nevíte, co zánět způsobuje a kde ho hledat. 
 
Chronický zánět nenápadně ničí vaše zdraví

Zánět vám může vzniknout prakticky kdekoli v těle. Zatímco komplikace akutního zánětu dokáže většinou medicína zachytit a léčit, chronické záněty proplouvají často dlouhou dobu nepozorovaně.  

Chronický zánět tak velmi úzce souvisí s chronickými onemocněními. Dlouhodobě přitom poškozuje zdravé buňky a tkáně, což může podle odborníků vyústit v nemoci, jako jsou:

•    rakovina,
•    onemocnění srdce a cév,
•    revmatoidní artritida,
•    diabetes mellitus 2. typu (cukrovka),
•    obezita,
•    astma,
•    pokles kognitivních schopností,
•    demence a jiné.

Některé faktory zvyšují riziko chronického zánětu. Jsou to hlavně vyšší věk, nezdravý životní styl, obezita, stres, hormony či nedostatek spánku. 
 
Zánět a střevní mikrobiom 

Objevit a léčit chronický zánět (který může být kdekoli a jeho příznaky jsou nespecifické) je náročné. To nutí odborníky hledat spojení, která by je k němu přivedla.

Nejnovější studie našly spojení mezi chronickými záněty a střevním mikrobiomem. 

Střevní mikrobiom se stále častěji označuje za náš druhý mozek. V lidském střevě se nachází více než 100 bilionů mikrobiálních buněk, které hrají zásadní roli při regulaci metabolismu člověka prostřednictvím symbiózy s hostitelem – námi.
 
Jak střevní mikrobiom reguluje zánětlivé procesy?

Dysbióza (nerovnováha) střevní mikrobioty hraje významnou roli při tvorbě chronického zánětu. Při dysbióze dochází k narušení střevní stěny, a tím se do krve přes propustné střevo dostávají prozánětlivé látky (LPS), které vyvolávají dlouhodobý chronický zánět nízkého stupně.
 
Při nerovnováze mikrobioty se také narušuje tvorba užitečných molekul, které působí protizánětlivě. A naopak se tvoří prozánětlivé molekuly, které poškozují střevo i jiné orgány. 

Pro potlačování zánětu je extrémně důležitá tvorba derivátu kyseliny máselné, tzv. butyrátu. Avšak bakterie, které ho produkují, nelze vyrobit jako suplement. Naštěstí existují klinicky potvrzená cílená prebiotika (flavobiotika), která jsou na našem trhu dostupná pod názvem Mikrobióm+.

 Koupit prebiotika Mikrobióm+
 
Výzkumy v této oblasti naznačují úlohu makrofágů (buněk imunitního systému), které mají prozánětlivé i protizánětlivé vlastnosti a jsou spojeny s mnoha chronickými onemocněními. Podle výzkumů se také podílejí na interakci mezi střevní mikrobiotou a onemocněními jako zánětlivá onemocnění střev (IBD), obezita a dalšími chronickými onemocněními.

Střevní mikrobiota tedy způsobuje nebo potlačuje zánět na několika úrovních a hraje důležitou roli zejména při chronických onemocněních. Odstraněním ložiska konstantního zánětu se člověk zbaví jednoho ze zdrojů svých problémů.

Výzkumy naznačují, že lidé konzumující „moderní západní stravu”, bohatou na tuky, cukry a chudou na vlákninu, zcela ztrácejí některé mikrobiální druhy, které jsou pro zdraví mimořádně důležité. Rovněž na západě pozorujeme vysoký nárůst chronických onemocnění, která souvisejí s mikrobiomem.

Řešením mohou být takzvaná flavobiotika, prebiotika vyrobená z flavonoidů. Tento termín označuje speciální skupiny flavonoidů, které v tlustém střevě zvyšují produkci postbiotických sloučenin prospěšných pro zdraví (SCFA – mastné kyseliny s krátkým řetězcem, lipopolysacharidy, aminokyseliny, antimikrobiální peptidy, neutrotransmitery).
 
Co jsou flavonoidy a proč mají takový význam pro naše zdraví? 

Flavonoidy patří do třídy rostlinných sekundárních metabolitů a jedná se o tzv. fenolové sloučeniny. Fenolové sloučeniny jsou skupinou s největším množstvím klinických důkazů o terapeutickém potenciálu v oblasti zdraví v souvislosti se snížením rizika vzniku chronických a degenerativních onemocnění.

Koupit flavobiotika Mikrobióm+
 
Flavonoidy se přirozeně vyskytují v ovoci, zelenině a některých nápojích (čaj, červené víno). V těle rostlin plní několik důležitých úkolů, především je rostliny využívají ke svému růstu a obraně vůči rostlinným virům. Některé flavonoidy jsou známé také jako rostlinné pigmenty. [1]

Kromě významu v rostlinách mají nezastupitelnou roli i v lidském organismu, kde je oceňujeme pro řadu antioxidačních, protizánětlivých, antidiabetických, protirakovinných, antiobézních a kardioprotektivních účinků. Kromě samotných flavonoidů jsou pro naše tělo prospěšné také metabolity flavonoidů, které působí ve více signálních kaskádách na různé typy buněk.
 
Jelikož jde o rostlinné metabolity, naše tělo je neumí vytvářet a přijímá je pouze z rostlinné potravy. Pro konstantní a zaručený příjem prospěšných flavonoidů je proto vhodný právě Mikrobióm+. Jedná se o citrusový komplex vyrobený v Evropě z plodů Citrus Sinenes a Citrus Paradisi, který je bohatý na dva aktivní flavonoidy: hesperidin a naringin.

Flavobiotika prokazují silný prebiotický efekt bez následné fermentace ve střevě, která je nežádoucím účinkem u jiných prebiotik.

Benefity flavobiotik byly testovány i ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované 12týdenní klinické studii, která prokázala dvojí účinek působící složky: [3]

1.    Flavobiotika zmírňují střevní zánět, posilují střevní bariéru a mění k lepšímu složení střevního mikrobiomu zvyšováním hladin Clostridium Cluster XIVa. a Roseburia spp.
Tyto kmeny umí produkovat butyrát. Butyrát, který patří mezi SCFA (mastné kyseliny s krátkým řetězcem), je protizánětlivá sloučenina a hlavní zdroj energie pro kolonocyty (buňky střevní stěny). 
Konkrétně butyrát přispívá ke zdraví inhibicí NK-KB, což je protein často pozorovaný při zánětlivých onemocněních střev (IBD – Crohnova choroba a ulcerózní kolitida). 
Kromě toho aktivuje buněčné dráhy, které v konečném důsledku přispívají ke zlepšení funkce střevní bariéry.

2.    Flavobiotika jsou metabolizována střevní mikrobiotou a aktivní metabolity se uvolňují v lumenu (vnitřním prostoru) střeva. Výsledkem je přímý účinek, který dále snižuje zánět, oxidační stres a podporuje správné fungování imunitního systému.

Shrnutí

Pozitivní změna ve střevním mikrobiomu vyvolaná užíváním přípravku Mikrobióm+ způsobuje zvýšení produkce SCFA, a to zejména butyrátu a propionátu. Butyrát a propionát jsou esenciální sloučeniny pro zachování zdravé střevní bariéry a pro správnou regulaci imunitního systému. 

Navíc aktivní metabolity, které vznikají metabolizací flavobiotik ve střevním mikrobiomu, mají protizánětlivé a antioxidační účinky na střevní sliznici. Flavobiotika jsou vhodná k prevenci, ale i ke zmírnění příznaků různých střevních zánětlivých syndromů (IBS, IBD). [3]

Správná péče o střevní mikrobiom a jeho následný vliv na chronické záněty, které nejsme schopni odhalit a léčit, mohou významným způsobem ochránit naše tělo před vznikem vážných onemocnění.

Více o probiotikách a prebiotikách si přečtěte na www.iprobio.cz.
 
Objednat Mikrobióm+

Zdroje: 
[1]       A. D. Diwan, and S. R. Chandra, „Flavonoids: An overview“, J. Nutr. Sci., vol. 5, 2016, doi: 10.1017/jns.2016.41.
[2]      C. R. Ballard and M. R. Maróstica, Health Benefits of Flavonoids. Elsevier Inc., 2018.
[3]      Internetový zdroj: https://www.iprobio.sk/files/docs/studia-flavobiotikum-62ca682737769.pdf